HISTORIE OBCE PRASKAČKA
Místní jméno vzniklo a je odvozeno od zakladatele Praskače a znamenalo Praskačovu usedlost, osadu. Příjmení Praskač vzniklo z obecného podstatného jména práskač (kdo nebo co práská - ranný len, druh ořechů nebo česko moravský tanec).
Berla se stříbrným sudariem znázorňuje příslušnost obce Praskačky (historicky všech částí) k Opatovickému klášteru. Pět obilných klasů znamená pět částí obcí, obilné klasy symbolizují příslušnost k zemědělské krajině, která nás obklopuje. Světle modrý květ lnu připomíná historicky jednu z nejčastěji pěstovaných plodin z našich luk a polí, jak v Praskačce, tak v Sedlici. Praskání ranného lnu, je udáván také jako jeden z možných původů názvu naší obce.
Dle zápisu v Zemských deskách bylo zjištěno její založení někdy před rokem 1465. Patřila po svém založení ke klášteru Opatovickému. Byla s velkou pravděpodobností založena opatovickými benediktiny v rámci jejich kolonizační činnosti. Dle ústního podaní zde byla tvrz na obou stranách cesty k Sedlici. Jinak kolem dokola byla ohraničena lesy. První zmínky o obci jsou z roku 1465, kdy obec Praskačku převádí Jiří z Poděbrad na své syny. Též Březhrad, Lhotku, Chrástnici, Sedlce, Urbanice, Hvozdnici, Vlčkovu Lhotu (Vlčkovice), Plačice, Stěžerky, Vysokou, Roudničku a les Křivec. Prvé osídlení známe z roku 1547, kdy při prodeji obce Janovi z Pernštejna zde žilo 13 obyvatel. Dle tereziánského katastru byly zde nejstarší rodiny Burianců, Dolanských, Hrubých, Kalivodů, Košťálů, Machačů a Řehounků. Ostatní rody jsou zapsány v obci později.
HISTORIE OBCE PRASKAČKY V LETECH
1724
Byla otevřena první škola s jednou třídou v domku č. 29 Jana Štěrby. Do té doby se do školy nechodilo a proto také bylo málo těch, kteří uměli číst a psát.
1787
Dřevěný větrný mlýn stál původně ve Stěžerách. Roku 1787 byl postaven v Praskačce na nevysokém návrší. V roce 1803 byl znovu obnoven, patrně po předchozím požáru. Z katastrální mapy r. 1840 je patrno, že mlýn stál ve vzdálenosti asi 220 m na sever od kostela v Praskačce, v poloze "Pod větrním mlejnemm před příkopem".
1848
Postaven kostel, který byl zasvěcen nejsvětější trojici.
1848
Otevřena nová škola v č.p. 31. V této době byla již školní docházka povinná. První učitel p. Labský - vysloužilý voják.
1855
Otevřena již v pořadí třetí škola v č. 54. Tuto školu již navštěvovaly děti z obcí Praskačka, Urbanice a Vlčkovice. Měla dvě třídy.
1880
Byla založena "Hospodářská beseda pro Praskačku a okolí". Byl to první spolek, který chtěl povznést kulturu obce a okolí. Hrála se divadla, pořádaly se přednášky jak odborné tak zábavné. Z výtěžku se kupovaly knihy a časopisy, které se za mírný poplatek půjčovali lidem. Ochotníci hráli divadlo, na čemž měl zásluhu především učitel František Doležal, později řídící učitel v Sedlici. Mezi návštěvníky často býval i zemský poslanec za agrární stranu V. Vinař ze Sedlice. Tento pokrokový zemědělec hodně cestoval a nasbíral zkušenosti hlavně v Dánsku a Holandsku. Snažil se, aby jeho zkušenosti byly uvedeny ve skutek i u nás.
1888
Byla postavena akciová sušárna čekanky. Brzy potom byla změněna na družstevní podnik a jejími členy se stali rolníci z celého okolí. Dále byla vybudována nová škola, která měla již 3 třídy a byt pro učitele.
1893
Byla povolena a zřízena nová zastávka železnice Praskačka - Urbanice (na trase Hradec Králové - Praha)
1899
Byla založena jedna z prvních kampeliček v okolí a během několika let byla největším místním spořitelním spolkem. Občané si mohli půjčit na nízký úrok peníze na stavbu vlastního domku nebo hospodářských budov.
1904
Byla ustavena tělocvičná jednota Sokol.
1907
Na první schůzi byl projednán záměr elektrifikace vesnic. Jejím hlavním propagátorem byl Jan Černý z Věkoš.
1910
Byla zřízena dětská opatrovna v Praskačce, předchůdkyně dnešních mateřských škol. Umístěna byla v sále u Dolanských. V provozu byla od dubna do listopadu. Za každé děcko se platilo za dozor a jídlo 10 krejcarů za den (za jeden krejcar se nechalo koupit asi 6 rohlíků). Bohužel první světová válka tuto činnost roku 1914 přerušila.
1911
Zaveden do Praskačky elektrický proud.
1918
Ustaven stavební odbor Sokola v Praskačce. Josef Hroneš a Josef Dolanský byli zplnomocněny koupit od obce místo pro stavbu Sokolovny.
1921
Dne 28.10. byla slavnostně otevřena sokolovna v Praskačce.
1926
V sokolovně zřízen biograf.
1961
Proběhlo slučování obcí a pod Místní národní výbor v Praskačce byly přičleněny obce: Sedlice, Vlčkovice, Urbanice a Krásnice s osadou Žižkovec.
"Vybráno z pamětí rodáka z Praskačky, pana Bohuslava Hrubého."
1999
Postavena nová budova Obecního úřadu v Praskačce.
Kostel Nejsvětější Trojice v Praskačce
Zvony byly v roce 1917, stejně jako i v mnoha jiných oblastech zrekvírovány starou rakouskou vládou k vojenským účelům.
Filiální kostel sv. trojice postaven byl roku 1748, v nynější podobě pochází z roku 1848; stojí při silnici, blíže bývalé staré pražské cesty. Ozdob prostá, cihelná a omítaná stavba k jihu kněžištěm obrácená, záleží z jedné lodi o dvou polích a kněžiště o jednom poli s polygonálním závěrem o třech stranách osmistěnu. Ku kněžišti s obou stran přiléhají nízké přístavky, sakristie a depositář. Nad západním průčelím jednopatrová věž s vchodem v ose kostela. Hladké ostění vchodu má rovné nadpraží. Nad vchodem prolomeno okno na kruchtu, v prvním patře jest ve věži na každé straně po velkém okně. Stejná jsou i okna v lodi – dva páry a dvě okna v kněžišti. Kryt nad kostelem taškový, na báňovité střeše věže plechový. Uvnitř měří loď 14,30 m délky, 7 m šířky a 7,5 m výšky a sklenuta jest ve dvou polích českou klenbou. Půlkruhový vítězný oblouk dělí loď od kněžiště 4,2 m dlouhého, 4 m širokého a 6 m vysokého, zaklenutého v jediném poli českou klenbou a v závěru bání s lunetami. Výprava chudá nová, renaissanční. Na hlavním oltáři olejový obraz sv. Trojice v oblacích, dole zavraždění sv. Václava – bez ceny.
Zvony byly v roce 1917, stejně jako i v mnoha jiných oblastech zrekvírovány starou rakouskou vládou k vojenským účelům.
V roce 1925 byly dva zvony opět radou katolíků obnoveny, aby nakonec dne 2.4.1942 v 17:00 byly opět sneseny pro potřeby německé armády. Dlouhých 76 let staré, prázdné dubové zvonové stolice čekaly na nový. Zvony byly v roce 1917, stejně jako i v mnoha jiných oblastech zrekvírovány starou rakouskou vládou k vojenským účelům.
Pondělí 20.9.2017 znamenalo pro místní kostel velmi mnoho. Tehdy totiž byl dokončen bezúplatný převod kostela z majetku církve Římskokatolické farnosti Opatovice nad Labem do majetku obce Praskačky. Kostel se dočkal nové střechy, opravy omítek, nové elektroinstalace a finální výmalby. Při malování po více jak 40 letech se našel i původní malovaný oltář, který byl následně odhalen. Tehdy také začala nová sbírka na obnovu zvonu.
Zvon byl nakonec ulit v Itálii u italského výrobce ECAT Campane, dědice tradiční zvonárny Mazzola Achille z Valduggia založené v roce 1404. Zvon o hmotnosti 200kg a průměru 80cm nese svůj hlas v tónině D2. Z jedné strany nese církevní tvář Nejsvětější Trojice a z druhé strany pak insignie Obce Praskačky.
Zvon byl u příležitosti oslav stého výročí vzniku Českého státu vysvěcen generálním vikářem a papežským prelátem Mons. Josefem Sochou. Od té doby nový zvon zní vždy ve 12:00 a 18:00.
Zastupitelstvo obce odsouhlasilo i založení finančního fondu, sbírky, za účelem obnovy naší nejvýznamnější kulturní památky v obci. Číslo transparentního účtu, na které mohou dárci zasílat své finanční příspěvky je 2300148989/2010. Výtěžek bude věnován výhradně pro obnovu kostela. Po zaslání finančních prostředku na tento účet je možné zažádat na obecním úřadu o potvrzení sponzorského daru za účelem snížení daňového základu pro podnikatelské subjekty.